Hudbu ve školství je potřeba osvobodit: Není to jen předmět, je to jazyk
Hudba je jiná forma mateřského jazyka. Proto se tak musí učit. Tak to vnímají hudební pedagog Ondřej Tichý i členové a členky projektu Mladí ladí dětem.
Hudba je klíč k tomu, abychom porozuměli tomu druhému, tedy i světu kolem sebe a sobě samému. To je východisko nejen hudebního pedagoga Ondřeje Tichého, který se přes 20 let věnuje různým podobám vzdělávání hudbou, ale také to platí pro projekt Mladí ladí dětem, který v ArtCafé představily Inka Jurková, Klára Břeňová a v telefonickém rozhovoru také jazzový klarinetista Oran Etkin.
Právě izraelsko-americký muzikant vyvinul metodu, kterou nazval Timbalooloo, a projekt Mladí ladí dětem ji rozvíjí v českém kontextu. Dopady komplexního rozvoje dětí hudbou pozorují v Mladí ladí dětem za 6 let fungování zejména v rozvoji dětské kreativity, která se následně projevuje i v dalších předmětech. Podle Inky Jurkové se děti učí metodou Timbalooloo lehce a přirozeně, přitom je ale důležité zapojení učitele. „Nestačí jen vrhnout lektora do třídy,“ upřesňuje Jurková. Klára Břeňová dodává, že jednotlivé aktivity nejsou pro učitele neznámé, ale že jejich přístupu často chybí komplexnost, což považuje za zásadní – propojení těla a rytmu, intuitivní přemýšlení, personifikace nástrojů atd.
Hudbou k sobě
Pro Ondřeje Tichého je v pedagogické práci podstatné, aby se hudba stala pro pedagogy klíčem i k dalším předmětům. Aby se vymanila z toho, že to je jen předmět. Tichý vnímá, že to není jednoduchý koncept, ale neztrácí naději. Na seminářích nalézá podobně smýšlející pedagogy a ti pak podle něj tento způsob přemýšlení o hudbě, resp. žití hudbou přenášejí na své žáky a studenty. „Nadšenců je spousta, ale systém je tuhý,“ shrnuje situaci ve školství Tichý. V současnosti spolupracuje s Českou filharmonií, kde rozvíjí svůj koncept Hudbou k sobě. Vedoucí edukativního oddělní, Petr Kadlec, Tichého oslovil a společně vymysleli 3 formáty, které jsou ušité pro prostředí Rudolfina. V projektu Hudba v životě dětí se učitelé mohli seznámit s principy pro výuku a v projektu 100 minut mezi tóny jde o mezigenerační setkávání, kde hudba funguje jako komunikační nástroj. Třetí projekt je Hudbou k sobě i tichu, který je určen pro školy.
Hudbu vybral: Václav Havelka
Související
-
Hudba pro děti? Svět jiného vnímání a bezprostředního, jasného sdělení
Jak hudebníci přistupují k projektům pro dětské publikum? Co si myslí o hudební výchově ve školách? A jak dětské publikum reaguje?
-
Talent je přeceňovaný, k hudbě je dobré vést každé dítě
Rozhodovat se, zda své dítě povedete k hudbě podle toho, jestli má, či nemá „hudební sluch“, je tak trochu přežitek, shodují se tři profesionální hudebníci a pedagogové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
