Hraniční sloupy v Karlovarském kraji jsou dodnes symbolem předválečných událostí

15. březen 2023 14:35

Na území Karlovarského kraje stojí dva památné hraniční orientační sloupy, ve tvaru Československé státní vlajky. Připomínají předválečné události. Po obsazení Sudet v roce 1938 pak německé jednotky 15. března roku 1939 obsadily zbytek českých zemí.

15. března 1939 začala okupace Čech, Moravy a Slezska. Po předchozím obsazení pohraničních oblastí vstoupila německá armáda i do zbývajících části českých zemí. Vše tehdy spělo k vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Pomyslnými symboly více než 80 let starých událostí jsou dodnes i hraniční sloupy ve tvaru československé vlajky.

Hned dva stojí u státní hranice na území současného Karlovarského kraje. Jeden z nich najdeme dnes v Aši. Je to kopie, kterou nechal se svými přáteli vyrobit a vrátit do míst, kde stával desítky let původní sloup, Boleslav Meldoněm.

V regionu je ovšem i originál symbolického hraničního sloupu. Ten stojí pro změnu v krušnohorských Potůčkách, kde ho pravidelně kontroluje nezávislý starosta Vlastimil Ondra. „Hraniční sloup byl opětovně usazen přibližně v roce 2004. Je to jeden z mála originálních sloupů, které se nacházejí v České republice,“ uvedl.

Sloupy v podobě státní vlajky jsou známé zejména z historických fotografií, zachycujících předválečné obsazování pohraničí okupanty v roce 1938. Na svých místech byly sloupy i v březnu 1939, kdy velká část Sudet připojení k velkoněmecké říši schvalovala.

Situace na území odtrženém od Československa ale jednoduchá nebyla. „Samozřejmě se začleňováním do říše souviselo i to, že tady bylo zřízeno gestapo. Docházelo k zatýkání hlavně antifašistů. Například sociální demokraté a jiní odpůrci fašistů byli posíláni do koncentračních táborů,“ připomíná ředitel muzea v Sokolově Michael Rund.

I proto mají hraniční sloupy v této části pohraničí historický a symbolický význam. Boleslav Meldoň vysvětlil, proč o obnovu památného místa usiloval on: „Je to odkaz na tu první republiku, který tady na Ašsku chybí.“

V krušnohorských Potůčkách památný sloup nechali zrekonstruovat a vrátit k hraniční čáře němečtí sousedé až po roce 2000. Starosta obce Vlastimil Ondra to dnes vnímá jako přirozený vývoj vztahů po pádu železné opony: „Renovaci zaplatili Němci. I tato malá záležitost určitě přispěla k obnovení vzájemné důvěry a vztahů.“

autoři: Zdeněk Trnka , nkr
Spustit audio