Hradiště Bukovec pamatuje dávné osídlení

"Holý vrch se tak jmenuje proto, že celá dlouhá léta nebyl zalesněn. Dnes už je tady krásný les. Jistý významný kazatel Hilarius Litoměřický již v 15. století uváděl toto místo jako hradiště, sídlo dávných předků, kteří sem přišli a ovládali odtud celé Plzeňsko. Z toho důvodu je to možné brát jako nejstarší archeologickou památku na Plzeňsku,“ uvedl archeolog plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu Filip Kasl.

8 fotografií

„Hradiště zde je doložené už od doby halštatské, což znamená někdy od předchůdců Keltů, kteří zde sídlili, a i v raném středověku tady bylo jakési významné centrum. Přesně nevíme, jak to tady vypadalo, ale máme představu podle jiných známých hradišť. Mohly se zde nacházet i nějaké výstavnější paláce ze dřeva,“ řekl archeolog.

Názory odborníků na to, jakou funkci obecně takováto hradiště mívala, se různí: „Názory na to se neustále vyvíjejí. Nejprve si badatelé mysleli, že zde sídlila jakási vládnoucí elita, která ovládala celé okolí, další generace přišla s názorem, že to byla spíše útočiště pro obyvatelstvo, které se sem v době válek přiběhlo schovat. Další generace badatelů zase poukazovala na to, že mnohé věci nesedí, takže se spíš uvažovalo nad tím, že hradiště byla nějaká kultovní místa, náboženská centra. V současné době převládá názor, že to vlastně mohlo být všechno dohromady a navíc že se mohlo jednat o centra setkávání lidí, tedy místa obchodu, slavností, komunitního soudnictví a tak dále,“ popsal odborník.

Archeologických nálezů se odtud dochovala celá řada, nejzajímavějším nálezem jsou dle Filipa Kasla takzvané spečené valy, což byl v tomto případě první nález tohoto druhu v Čechách.

Hradiště je velké přibližně 3 hektary a je rozděleno do dvou částí, na vnitřní akropoli a předhradí. Nejkrásnějším místem z celého hradiště Bukovec je poté vyhlídka, odkud je nádherný výhled na řeku Berounku a na město jako takové.