Hrabě Buquoy vybudoval technický unikát. Vápenka v Krušných horách je dnes památkou UNESCO
Nejstarší dochovaná šachtová vápenka v České republice stojí v Krušných horách mezi Hájem a Kovářskou. Technická památka z poloviny 19. století patřila k největším svého druhu v regionu. Dnes je součástí světového dědictví UNESCO a návštěvníkům přibližuje výrobu vápna i život tehdejších dělníků.
Vápenku nechal v polovině 19. století vybudovat hrabě Buquoy. Postupně zde vznikly tři pece, z nichž se dochovaly dvě. Místo je výjimečné svým stářím i unikátní konstrukcí s opěrnými klenbami, které připomínají spíše gotické stavby než průmyslové objekty.
„Je to takový unikát, protože tento typ staveb se už moc nedělal. Zejména opěrný systém, který je tady vevnitř ve vápence," vysvětlil průvodce Matyáš Horský z Obecního úřadu Loučná pod Klínovcem.
Vápno se pálilo nepřetržitě celé týdny
Ve své době šlo o významný provoz. Ve dvou dvanáctihodinových směnách zde pracovalo až 24 lidí. Část těžila vápenec v lomu, ostatní obsluhovali pece a připravovali expedici hotového vápna. Výroba probíhala v takzvaném kontinuálním režimu, tedy bez přerušení ve dne i v noci.
Zajímavostí bylo oddělené topeniště a šachta s vápencem. Díky tomu bylo výsledné vápno čistší než v běžných pecích. Teplota uvnitř dosahovala kolem tisíce stupňů Celsia. Tehdejší pecaři přitom neměli žádné měřicí přístroje. „Podle barvy plamene věděli, jestli je výpal správný," popsal Matyáš Horský.
Od chátrání k památce UNESCO
Výroba vápna skončila ve 20. letech minulého století. Po desetiletích chátrání prošel areál rozsáhlou obnovou, která byla dokončena v roce 2019. Dnes si návštěvníci mohou prohlédnout pece i lom, odkud se těžil dolomitický vápenec.
Nejstarší dochovaná šachtová vápenka v České republice je dnes součástí Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří, zapsaného na seznamu světového dědictví UNESCO. Připomíná tak jedinečnou průmyslovou historii Krušných hor.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.






