Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří slaví šest let na seznamu UNESCO
V neděli 6. července slaví Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří 6. výročí zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jedinečná krajina formovaná staletími těžby kovů se od té doby těší vzrůstajícímu turistickému zájmu. Ředitel organizace Montanregion Michal Urban přibližuje, proč je region výjimečný a co vše je zde možné objevovat a obdivovat.
Krušnohorský region se v roce 2019 stal čtrnáctou českou památkou zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO. Česko-německý přeshraniční celek tvoří 20 lokalit a stovky jednotlivých památek, které dokumentují vývoj hornictví a hutnictví od 12. století až po novověk. „Je to jeden z nejrozsáhlejších zápisů v historii UNESCO,“ říká Urban.
Zápis s sebou nese nejen prestiž, ale i závazky. Památky je nutné chránit a rozvíjet tak, aby nebyla narušena jejich výjimečná světová hodnota. Kromě ochrany klade organizace důraz na osvětu a vyvážený turistický ruch. „Je důležité, aby lidé věděli, proč je region výjimečný. Žádné jiné místo na světě nepřispělo tolik k rozvoji hornictví jako právě Krušné hory,“ dodává Urban.
Spolupráce a rozvoj návštěvnických center
Turisté si mohou vybírat z celé řady zážitků, od návštěv podzemních štol až po procházky historickými městy. V letních měsících jsou oblíbené například štola č. 1 v Jáchymově nebo důl Mauricius u Abertam. Na německé straně zaujme třeba důl Markus-Röhling-Stolln u Annabergu nebo unikátní místo podzemní hranice u Cínovce.
Obě strany regionu, česká i saská, spolupracují na společné propagaci a výstavbě šesti návštěvnických center UNESCO. Ta budou postupně vznikat během následujících let a nabídnou interaktivní pohled do historie i současnosti hornického dědictví Krušnohoří.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
