Henleinovi padl do oka Manský dvůr u Velké Hleďsebe. I odsud řídil obsazení Sudet po Mnichovské zradě

29. září 2018
Konrad Henlein

Čtyři evropské země v čele s fašistickým Německem se 29. září roku 1938 rozhodly obětovat české pohraničí. Stalo se tak týden po všeobecné mobilizaci. Na tehdejší pohnutou dobu vzpomíná historik Zdeněk Buchtele

Co se dělo dál? 1. října roku 1938 už byly vojáci z hranic zpátky. Do týdne západočeským pohraničím pochodovali němečtí vojáci. Obsazením Sudet, tedy českého pohraničí s většinou německy mluvící obyvatelstvem, fašistické zlo v Evropě neustalo, jak se mocnosti, které podepsaly Mnichovskou dohodu, domnívali. Právě naopak.

Zabíráním Sudet byl Adolfem Hitlerem pověřený Konrád Henlein – již v roli říšského komisaře pro Sudetoněmecká území. Hlavním městem Sudet se stal Liberec, odkud také Konrád Henlein pocházel. Henlein byl spoluzodpovědný za rozvrat demokratických principů a za vypuknutí jedné z největších válek ve světových dějinách.

Jak vzpomíná regionální historik Zdeněk Buchtele, krátce po obsazení Sudet a vzniku Protektorátu Čechy a Morava, si Konrád Henlein vyhlédl Manský dvůr u Velké Hleďsebe na Mariánskolázeňsku. Sem také záhy přestěhoval svoji rodinu. Jaká byla atmosféra po podpisu takzvané Mnichovské dohody, zrušení mobilizace a stažení vojenských záloh zpět do vnitrozemí? I o tom si poslechněte v reportáži Pavla Hally.