Frgál - nejslavnější moravský „zkažený“ koláč

První písemné zmínky o frgálech pocházejí z roku 1826 a jedná se o unikání pekařský výrobek, který nemá v okolních zemích obdoby. Označení „frgál“ se původně používalo pro zmetky, tedy nepovedené kusy koláčů.

V prosinci 2013 se stal valašský frgál produktem s chráněným zeměpisným označením, které uděluje Evropská komise.

Tradice pečení

V chalupách pekly frgály hospodyňky hlavně k největším svátkům v roce. Na Vánoce, Velikonoce, hody, svatby a křtiny. V bohatších chalupách se koláče pekly i v neděli nebo na oslavu ukončení práce. Také se kdysi dávno objevovaly slané náplně, jako třeba z kysaného zelí nebo řepy. Důležitým pravidlem je i fakt, že kolik váží těsto, tolik má být i náplně.

Desítky náplní, jen jedna původní

Frgály do hodnocení přihlásila sedmdesátka soutěžících

Náplně frgálů jsou takřka výhradně sladké, mezi nejoblíbenější dnes patří maková, tvarohová a povidlová. Dál se na slavné koláče roztírají borůvky, ořechové náplně, jahodové a meruňkové marmelády. Existují také méně obvyklé náplně jako třeba jablečné pyré nebo dýňová zavařenina. Ale prapůvodně se na koláč dávala hrušková povidla.

Nejlepší valašský frgál

Každoročně se mezi pekaři frgálů hledá ten nejlepší valašský kousek. Hodnotí se jak vzhled a chuť frgálů, tak i dodržení správných parametrů. Pravý valašský frgál má mít v průměru 30 cm a hmotnost zhruba 600 gramů. Podmínkou je také jeden druh náplně.

Často se totiž v obchodech a na stáncích objevují dělené frgály s vícero náplněmi. Pečou se pro ty, co se nemohou rozhodnout a jeden koláč je pro ně moc velký. V posledním ročníku soutěže o nejlepší valašský frgál zvítězil ten tvarohový od Zdenky Pončíkové z Leskovce. Porotci ochutnali rekordních 98 koláčů.

Alena Pištěláková ze sdružení Valašské lidové tradice s valašským frgálem

Recept na valašský frgál

Používá se polohrubá mouka, kvásek, cukr, sůl, sádlo, slunečnicový olej a žloutky. Vše se nechá vykynout, pak se těsto dá na plech, potře náplní, posype posypkou z cukru a másla a dá se péct.