Filmového bratra jsem viděl až po 30 letech, vzpomíná Tomáš Juřička na roli v Sanitce

Sklony k herectví se u Tomáše Juřičky projevily velmi brzy, a tak ho maminka coby šestiletého odvedla do činoherní skupiny. „Byli to herci z plzeňského divadla doplnění houfem dětí. Moje první role byl Vilímek v Babičce,“ vzpomíná s úsměvem.

Syn disidenta

V patnácti letech odešel studovat konzervatoř do Prahy. Na studia ho ale původně nepřijali. Jeho tatínek František Juřička v roce 1968 řídil protiokupační vysílání Československého rozhlasu Plzeň. Za svůj postoj byl perzekuován a vězněn. „To byla pestrá doba. Já jsem 20. srpen trávil u své pratety a prastrýce na Domažlicku. Ráno jsem se probudil a tam byl zelenej strýc a říkal ‚Tomášku, jsme obsazený‘. Já jsem vůbec nevěděl, co to je obsazený. Bylo mi osm. Tak mi vysvětlili, že tatínek je v rozhlase a že nikdo neví, co s ním je.“

Čtěte také

Mám rád scénář, který má co říct. A tenhle má dynamiku od začátku do konce, říká o filmu Vlny Vojtěch Vodochodský

„Když jsem se hlásil na konzervatoř, talentovky jsem udělal, ale z přijímaček z matiky a češtiny jsem nevyhověl všem požadavkům. Táta se tehdy rozčílil a napsal Vladimíru Šmeralovi a Jiřině Švorcové, že chce vysvětlit ty požadavky. Dlouho se nic nedělo, až přišel dopis s rozhodnutím, že mě vzali. Ale nikdo neví, jak se to stalo. Jestli za tím opravdu stála Jiřina Švorcová, nevím. Jednou jsem s ní točil komedii, ale nezeptal jsem se ji.“

Housle ze Sanitky mám pořád doma

V legendárním televizním seriálu Sanitka hrál na housle. „Od první třídy mě učil děda. Udělal se mnou největší pokrok, ale brzo mě to přešlo a přestal jsem ho poslouchat. Potom jsem dostal výborného koncertního mistra z plzeňského divadla, ale bohužel zemřel. Pak jsem dostal mladou holku a tam to začalo skřípat. Takže Kubelík se ze mě nestal, ale aspoň jsem se naučil držet housle, protože housle jsou v tomto trošku ‚mrchy‘. Musíte je aspoň tři roky držet v ruce denně, aby to vypadalo. Jinak se na první pohled pozná, že na ty housle nehrajete. A mimochodem, pořád mám doma housle, co hrály v Sanitce.“

Tomáš Juřička nastoupil i do pokračování Sanitky 2, která se točila po dlouhých třiceti letech. Režie se ujal Filip Renč. „Kuriózní je, že zrovna svého filmového bratra, Jaromíra Hanzlíka, jsem celých těch třicet let neviděl.“

Tomáš Juřička a Alex Mynářová|foto:Jana Myslivečková, Český rozhlas

Jako herec hrál nejisté mladíky, v dabingu propůjčuje hlas statným černochům. Jak si to vysvětluje? Jak vzpomíná na namlouvání skřítka Františka z Kouzelné školky? Kdy našel cestu ke své sestře, herečce Lucii Juřičkové? Popularita má podle Tomáše Juřičky čtyři stupně. Poslechněte si v pořadu Alex a host.