Fejeton na způsob recenze

Kolik mu asi dali, tomu Třískovi, co? Přesně tuto větu jsem zaslechl u brány do Nejvyššího purkrabství na Pražském hradě. Při derniéře, při posledním letošním představení Krále Leara, jsem byl tak dobře naladěný už před začátkem, že zároveň podvědomě rozhodnut nenechat se rozhodit nijakou placatostí.

Viděl a slyšel jsem Krále Leara v životě už asi desetkrát, asi sedmi představitelům této role jsem tleskal, byly to dobré herecké výkony, ale na Třískova Leara jsem se nešel dívat jako na dalšího v řadě, posoudit a porovnat výkon. To ani neumím takto, po kriticku to posoudit. Co umím, vlastně neumím, děje se to ve mně samo sebou, pustit si divadlo a jeho pravdy do duše, která si to přebere. A ne až u psacího stolu, nebo jako u mě na zahradě po třech dnech. Přebírá si to okamžitě, mezi nadechnutím. V divadle mám dvě duše. Když je to hodně silné, je jedna duše velká, tou tam všechno okem a uchem vchází, a uvnitř je jedna malá dušička, která tam zůstala z dětství nad pohádkami. Tentokrát byla opravdu malá, protože to kolem bylo dost velké. Výkon? Divadlo není skok o tyči. Divadlo je šalba v pravdě a pravda v šalbě. Problém je v tom, že když máte větší tu větší duši, je toho na tu malou až až. A tak to bylo ten večer. Krásné to bylo.

Podle vlajky na střeše byl prezident Václav Havel nedaleko, podle všeho toho, co bylo k vidění na place purkrabství, byl tam na tom samém hradu ten večer i král. Z Los Angeles, kde Král Tříska žije, z Anglie, kde žil Král Lear, z Prahy, kde dýchavičný Honza kdysi žil v Národním divadle, potom Za branou, později za hranicemi. Dodnes za hranicemi, ale už také doma. Herci opravdu žijí víc v divadlech než doma, jenže zde mi připadlo, že Tříska je víc doma, než na divadle. Cítili jsme to hledíce v hledišti, cítili to herci, jevíce se na jevišti, cítil to zvláštně český a dokonale shakespearovský Lear, cítil to Tříska i Havel. Tříska a Havel, dva panovníci na jednom hradu. Vlastně tři panovníci tam byli, Wiliam ze Stradfordu nad Avonou je přece králem země Thálské a ten večer předepsal moc dobře.

Kolik mu dali, paní, tomu Třískovi? Nezchudl a nezbohatl, řekl bych. Ale hned se ptám: kolik dal, milá paní, vám?Kolik dal ten Skakespeare, kolik Havel? Ti tři králové, každý z jiné země? Mnoho odpovědí na mnoho otázek. Mimo jiných i na tu stran výdělku. Vydělal Tříska, Havel, Shakespeare, vydělala jste i vy, my. Mnoho odpovědí na otázky vlády a moci jsme dostali, jak z textu, tak z kontextů prostých. Stačí je přivést, ty tři, na jednu scénu v ten správný čas. Divadlo je šalba v pravdě a pravda v šalbě. Oni tam všichni tři nebyli a byli...

Logo|foto:Český rozhlas