Farma v Jemnici přináší halasnou podívanou celé obci

Kolem 200 ovcí různých plemen chová Markéta Staňková v Jemnici na Tachovsku. Když mají mladé, je o zábavu postaráno!

Kolem dvou stovek ovcí různých plemen chová Markéta Staňková v Jemnici, malé obci na Tachovsku. Když mají mladé, je postaráno o zábavu celé vesnice. Jehňata nejsou jen roztomilá, ale spolu se svými ovčími maminkami také pořádně hlasitá.

V současné době je na ovčí farmě spousta jehňátek. O některá se matky nestarají a tak je lidé musí krmit z lahve. Taková mláďata si na člověka zvyknou natolik, že za ním potom stále běhají, skoro jako pes. Jak chovatelka prozradila, některá chodí i do domu za dětmi do pokojíčku. Odložená jehňata mají vyhrazenou část ovčína, v dalším výběhu pak jsou ovčí maminky s mladými.

Nejpyšnější je Markéta Staňková na chov bleu du Maine, je jedinou chovatelkou tohoto plemene v Česku

Jemnické stádo zahrnuje ovečky plemen suffolk, bleu du Maine, charollais, zwartbles a romney march. Každoročně mají ovce jehňata, někdy i dvě, a stádo se tím vlastně zdvojnásobí. „Je to práce, často si ráno říkám, proč to chovám, proč tak velký počet. A teď jsem dozrála k rozhodnutí, že už jich tolik nechci. Začnu to redukovat, myslím, že mi jich bude stačit méně než stovka. A budu mít víc času na jiné koníčky,“ slibuje si Markéta Staňková.

Jak k takovému koníčku přijdete?

Babička chovatelky měla hospodářství a možná právě to byl prvotní impuls k chovatelství. „Odmala jsem jezdila na koni. Babička pracovala v kravíně a já za ní ráda chodila. Když jsem se pak měla rozhodovat pro další život, šla jsem do Stříbra na střední zemědělskou školu. A v podstatě od té doby pořád něco chovám, byly tu i krávy, mám šest psů. Jen už je toho moc," směje se paní Markéta. Přesto ale zvířata miluje a úplně by se jich nevzdala.

Ovce jako ranní budíček pro celou vesnici

Ovce s jehňaty pravidelně přecházejí z farmy na pastvinu a zpět a při tom se velmi hlasitě svolávají. Každá ovčí maminka po hlase pozná právě to své malé. Už brzo ráno, něco po čtvrté hodině, spolu vyrážejí ven a všechny bečí. Tak hlasitě, že to slyší celá obec. Stejný povyk je také u večerního scházení se pod střechu. „Někteří sousedi si z toho udělali večerní program. Mají plochou střechu, na ni si dávají křesla a pozorují, jak se stádo vrací domů a jak jehňata poskakují a laškují mezi sebou. Prý je to krásná podívaná, lepší než televize,“ říká chovatelka.