Farář, který udával, byl podle blovických žen úchyl a slizký člověk

17. září 2023
Zločiny staré Plzně a okolí

Ve 40. letech minulého století přicházelo na plzeňské gestapo velké množství anonymních dopisů. Tehdy udával kdekdo, takže to nebylo nic neobvyklého. Jedním, který z této plejády udavačů ale vyčníval, byl velice neodbytný a nebezpečný člověk. Šlo o blovického faráře Karla Slaběňáka.

V lednu roku 1943 si gestapo přijelo do Blovic na jižním Plzeňsku pro do té doby anonymního udavače Karla Slaběňáka. Ten nechal na základě falešných udání pozatýkat hned několik svých spoluobčanů, přičemž některé z nich chtěl nechat dokonce popravit. Nit suchou nenechal ani na samotném plzeňském gestapu, na které si za jeho nečinnost stěžoval až u K. H. Franka. Na západě Čech se mu oproti jeho domovině na pomezí Moravy a Slovenska dostávalo na jeho vkus příliš málo vážnosti a respektu, který si chtěl tímto svým chováním pravděpodobně zjednat, jak uvedl historik Jiří Sankot, který dále pokračoval:

Čtěte také

„Zatčení obyvatelé Blovic byli propuštěni před Štědrým dnem roku 1942. Pikantní na tom je, že druhý den po propuštění na svobodu strávili tito lidé v kostele na půlnoční mši, kterou sloužil právě člověk, který je do vězení na Borech dostal. V té době nebyl ještě zatčen, takže se to o něm oficiálně nevědělo.

Nevím, jestli to o něm už předtím ostatní tušili, ale podle výpovědí svědkyň, které o tom po 2. světové válce hovořily, byl administrátor farnosti Slaběňák divný člověk. Vyjadřovaly se o něm jako o úchylovi a slizkém člověku.“

Údajný bojovník proti nacistickému režimu

„Plzeňské gestapo si od Karla Slaběňáka nenechalo líbit to, co v předchozí době prováděl proti nim a jejich nejvyššímu představiteli Antonu Lehnerovi, a tak se mu celkem slušně pomstilo. Nejprve byl farář vězněn přímo na gestapu v Plzni, poté na gestapu v Praze, následně v Terezíně a nakonec byl odeslán do koncentračního tábora Dachau. Zde si pro své spoluvězně vymyslel krásnou historku o tom, že byl zatčen proto, že v Blovicích organizoval skautské hnutí a aktivně bojoval proti nacistickému režimu.

Tento příběh přežil bohužel mnohá desetiletí a dodnes najdete ve spoustě publikací Karla Slaběňáka jako oběť nacismu. On totiž pravděpodobně i v koncentračním táboře fungoval mezi ostatními vězni jakožto konfident,“ řekl historik.

„I po více než 80 letech se tady o Karlu Slaběňákovi stále hovoří. Tehdejší lidé měli k církvi hodně blízko, navštěvovali blovický kostel a moc dobře se s farářem znali. Byl pro ně důvěrnou osobou a pro mnohé z nich bylo velkým překvapením to, co vyšlo najevo. Byl člověkem, který je zranil a zradil. Mezi zdejšími občany je dodnes několik pamětníků, kteří si faráře pamatují ještě z dětství. Tento příběh dodnes prožívají úplně jinak, než my, kteří o něm jen čteme a necháváme si vyprávět,“ sdělil pracovník Muzea jižního Plzeňska v Blovicích Michal Červenka.

Příběh Karla Slaběňáka má velice zajímavý i poválečný vývoj. Souvisí s tím například krycí jména Papež a Jaroslav. Poslechněte si víc!

autor: Kateřina Dobrovolná | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio