Epilepsii mohou vyvolat i opakovaná traumata mozku při sportu

Vedle úrazů jsou rizikovými faktory pro rozvoj epilepsie obecně také jakékoli jiné druhy poškození mozku (včetně cévních onemocnění mozku, nádorů, zánětů apod.), dále časté užívání alkoholu, drog a nedostatek spánku. Epilepsie není jenom jedna nemoc, existuje jich přes 40 různých typů. Příčiny vzniku epilepsie se liší podle věku pacienta.

Léčba epilepsie

V současnosti se v České republice léčí asi 80 tisíc lidí s aktivní epilepsií. Léčba spočívá v dlouhodobém užívání léků tlumících projevy onemocnění a v dodržování režimových opatření. Pokud podávání léků nevede ke stavu bez záchvatů, což bývá přibližně u 30 % pacientů, je v některých případech možné přistoupit k chirurgickému zákroku.

Epileptický záchvat

Společným jmenovatelem všech typů epilepsie jsou epileptické záchvaty s pestrou škálou příznaků a rozdílnou intenzitou. Mezi příznaky tzv. velkého epileptického záchvatu patří porucha vědomí, pád, křeče postihující ruce i nohy, sliny vycházející z úst, pokousání jazyka nebo také pomočení. Záchvat obvykle trvá 2 až 3 minuty a po něm zpravidla následuje spavost, usínání a tvrdý spánek.

Předzvěst záchvatu

Přicházející záchvat na sobě epileptik někdy pozná, tuto předzvěst neboli auru může vnímat např. jako sluchové a zrakové vjemy, zvláštní pocit v hlavě, zpomalení myšlení, ztrátu schopnosti porozumět řečenému. Ne vždy stačí zareagovat a lehnout si, případně upozornit ostatní.

Lidé v okolí občas blížící se záchvat u epileptika zaregistrují sami. „Když s takovým člověkem třeba sedíte u stolu a hovoříte, najednou vám neodpovídá tak, jak odpovídal do té doby. Může se zahledět, někdy mění výraz obličeje, častěji mrká,“ vyjmenovává MUDr. Gisela Rytířová.

První pomoc při epileptickém záchvatu

Nejnebezpečnější je velký záchvat, protože při něm může dojít i k vážnému poranění. Proto je důležité s epileptikem zůstat a poskytnout mu první pomoc.

„Pokud možno, zachovejte klid. Křečím nijak nebraňte, pouze odstraňte nebezpečné předměty z blízkosti pacienta. Podložte mu hlavu, mikinou, šátkem anebo rukou, zabraňte poranění hlavy. Člověka v záchvatu neopouštějte, dokud se neprobere. Potom ho uložte do stabilizované polohy,“ radí neuroložka.

Kdy ne/volat záchrannou službu

Převoz do nemocnice není nutný pokaždé. Jestliže epileptik po záchvatu nabyl plného vědomí, jednalo se o jeho obvyklý záchvat a nemá žádné zranění, není třeba volat sanitku. „Zdravotnickou záchrannou službu voláme, když jde o první záchvat v životě, nebo toho člověka neznáme a nevíme, že to je epileptik. Také pokud křeče trvají déle než 3 minuty nebo jestliže došlo k poranění,“ zdůrazňuje MUDr. Rytířová.