Do Poštovního dvora chodil pravidelně na vídeňskou kávu a dva loupáky básník Goethe
Poštovní dvůr se nachází na okraji lázeňské části města Karlovy Vary. Byl postaven v roce 1781 v klasicistním stylu, roku 1810 empírově upravený. K hlavní budově tehdy patřily stáje pro 36 párů koní.
Původně poštovní dvorec s přepřahací stanicí poštovních koňských spřežení, nechal vystavět v roce 1781 karlovarský poštmistr Josef Korb. Dvorec stál u nejvyhledávanější karlovarské promenádní cesty na trase předepsaných lázeňských vycházek.
K hlavní budově tehdy patřily stáje pro 36 párů koní, přístřešky pro dostavníky, kůlna a seník. Uprostřed budovy byl zřízen velký slavnostní sál, který nechal Josef Korb ozdobit freskami malíře Josefa Kramolína. V zahradě se starými buky dal zřídit pergoly, arkády a útulné altánky, kde hrávali hudebníci.
V roce 1804 povolil císař František II. v Karlových Varech zřízení špitálu pro chudé lázeňské hosty a tomuto špitálu věnoval Poštovní dvůr včetně pozemků. V roce 1810 objekt zakoupil Gotthelf Friedrich Pfitzmeier, který do Karlových Varů přišel jako cukrář lorda Findlatera, usadil se a objekt bývalého poštovního dvorce opravil a v létě roku 1810 empírově přestavěl na výletní kavárnu Poštovní dvůr (Caffé Posthof).
Vyhlášený cíl lázeňských hostů
Z Poštovního dvora se stalo nejoblíbenější společenské a zejména hudební středisko lázeňského města s kavárenským a restauračním provozem a vyhlášeným cílem lázeňských hostů.
Do Poštovního dvora často docházel na vídeňskou kávu se dvěma loupáky básník Johann Wolfgang von Goethe, na smažené kuřecí maso se zelím sem přicházel kníže Metternich. V roce 1828 při své návštěvě Karlových Varů odehrál v Poštovním Dvoře houslový koncert virtuóz Niccoló Paganini
První lékařská konference
V objektu proběhla také první lékařská konference, na které se tehdy ještě místo odborných přednášek recitovaly básně. V roce 1816 bylo ve velkém sále Poštovního dvora uspořádáno slavnostní uvítání vítěze nad Napoleonem u Waterloo pruského polního maršála knížete Gebharda Leberechta von Blüchera. Na jeho počest dostal poté velký sál název Blücherův (později přejměnován na Labitzkého sál).
Od roku 1846 zde dvakrát v týdnu koncertoval Karlovarský lázeňský orchestr pod taktovkou dirigenta Josefa Labitzkého. V jeho podání zde také zazněla vůbec poprvé na evropském kontinentě Dvořákova symfonie číslo 9 e moll Z Nového světa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.