Co sít a sázet v dubnu: Do záhonu patří sazenice salátů a košťálovin, ale i květiny
Když počasí dovolí, můžeme se pustit do setí a vysazování. Otužilé druhy zeleniny vysadíme přímo do venkovních záhonů. Stejně tak některé letničky, trvalky, bylinky. A které rostliny napřímo vysévat? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Z květin vítají přímý výsev například měsíček, ostrožka, laskavec, dvoutvárka, lnice, len, černucha, rezeda, třeslice největší, chrpa, okrasná svazenka, užanka, tařicovka nebo máky. Už od podzimu můžeme mít vysetou mrkev a petržel. Nebo obě jmenované, doplněné hráškem a ředkvičkami sejeme teď (pokud jsme to nestihli už v březnu).
Do záhonu v dubnu patří sazenice salátů a košťálovin. Koncem měsíce, na Marka, je v teplých oblastech čas vhodný k setí okurek či keříčkových fazolí.
Málo frekventovaným, ale dosti důležitým tématem je hloubka výsadby. Mělce, do hloubky stejné, jakou měla sazenice v době výsevu nebo vysazení do kontejneru, sázíme saláty (při hlubší výsadbě by mohly zahnívat). A také kedlubny. Ty tvoří konzumní část nad zemí, neměly by se takzvaně utopit.
Ostatní košťálovou zeleninu můžeme vysadit tak, že máme pod zemí celou část pod listy. Pokud by se vytahovala ze země, můžeme ji přihrnout, snadno pod zemí zakoření. Lépe pak vyživují tvořící se hlávku: zelí, kapusta, hlavičky kapusty růžičkové, květák či brokolice.
U čeho výsadbu neuspěchat? Například u celeru, když zachladne, může vykvétat. A u brokolice. Ta, zachlazená, tvoří květenství velmi brzy, kdy ještě není rostlina pořádně narostlá. Máme tedy hlavičky o průměru tří centimetrů, z rostlin vysokých třeba jen 15 cm.
V teplých oblastech začíná už nyní, v dubnu, doba vhodná k sázení mečíků, jiřin, montbrécií (novinky v sortimentu za tužších zim nepřezimují), tygridií, hymenokálisů, sprekélií… Pokud někde seženete sadbu kan (Canna), nahrnkujte ji a nechte v teple zakořenit. Až vyrazí, zvykejte ji na slunce, ven ji vysaďte až poté, co pomine riziko jarních mrazíků.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
