Co se to stalo?

16. září 2002
Publicistika

O vládní krizi se hovoří v souvislosti s pátečním hlasováním ve sněmovně, kde kvůli jednomu hlasu neprošel návrh na takzvaný balíček daňových opatření. Zda je jediným viníkem Hana Marvanová, která už abdikovala na funkci místopředsedkyně sněmovny, a nakolik krizi zavinili i ostatní poslanci, na to hledá odpověď ve svém dnešním komentáři Jiří Tomáš Blažek .

Co se to při hlasování o zvýšení daní ve sněmovně stalo? Nestalo se nic, co by ohrozilo demokracii, nestalo se nic, co by otřáslo státem. Unionistka Hana Marvanová nezdvihla ruku při jednom hlasování. Nebylo o nic důležitější, než je hlasování o jiných zákonech, ale pro sociálnědemokratickou vládu, která je přesvědčená o vedoucí úloze státu ve všem, co se tady šustne, která jediná má, dle svého svatého přesvědčení na rozdíl od občanů rozum a nesní o ničem jiném, než jak z nich vyrazit co nejvíc peněz, které pak blahosklonně rozdělí komunistickým systémem padni komu padni, pro tuto vládu se stalo toto hlasování klíčovým. Pochopitelně.

Hana Marvanová neudělala nic proti programu své strany, proti svému přesvědčení, proti svým voličům. To řada jejích stranických kolegů udělala v zájmu především svém pravý opak, zde se chce povědět levý opak, a přesto ji napadli a napadají za klubovou politickou nevěru, za neústupnost, za přílišnou ženskost. Je možné jim to vracet poukazem na jejich nevěru voličům a liberálním zásadám, za přílišnou nechlapskost. Hana Marvanová to nedělá, všimněme si. Unie svobody neopustí vládu kvůli Marvanové. Takto na moci závislá Unie svobody neměla do té vlády vůbec chodit. Unie svobody si tentokrát uškodila daleko víc, než se jí zdá.

Logo

I další počestní se ozvali a konali po chlapsku; sociální demokraté, kteří jsou zvyklí na nemastné a neslané političky vlastní, jsou šokováni, že někdo, že nějaká ženská se postavila proti jejich řeči a plánům. I od nich opět slyšíme o nezvládnutém ženství, o hysterii, o nedostatku politické rozvahy. Ale kde je ta rozvaha, když okamžitě po hlasování jde premiér vlády této čtyřicet let komunisty devastované země za náčelnictvem jejich strany škemrat o podporu pro případnou menšinovou vládu? Kde je chlapská věrnost voličům, kam sociální demokraté zasuli rozhodnutí bohumínského sjezdu o vyloučení spolupráce s komunisty, kde je normální mužská čest? Není toto hysterie ješitných malých? Není toto normální strach z jedné konečně slané a mastné političky? A není toto projev politické nedospělosti?

Premiér Špidla udělal svým spartakiádním vlevotočem pro pravici to, co pravice nebyla a není schopna udělat pro sebe samu. Stmelil ji, ač to v Unii svobody dnes tak nevypadá, a hlavně za ní udělal první kroky na zpáteční cestě k vládě. Na začátku jeho vlády se tento odhad může zdát pošetilým, ale o jeho naplnění se začal Vladimír Špidla snažit vehementně.

Jak chlapi porazili Hanu Marvanovou. Tak by se mohl dnešní komentář jmenovat. Je to ale jinak, protože ten titulek zní: Jak chlapi porazili Hanou Marvanovou sami sebe...

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.