Co se dělo po odsunu? To vyprávějí v dokumentech pamětníci

Na židli v mobilním studiu karlovarské pobočky Paměti národa v prostorách mariánskolázeňské městské knihovny usedá dvaaosmdesátiletá Jiřina Klepalová. Vstoupila do plátěného stanu, před sebou vidí za zrcadlem tvář dokumentaristy. Zajímá ho, jaké to bylo po druhé světové válce, když se paní Jiřina tehdy jako školačka přistěhovala s rodiči do Teplé.

Natáčení s pamětnicí v mobilním studiu pobočky Paměti národa pro Karlovarský kraj v mariánskolázeňské knihovně|foto:Josef Šorfa, Český rozhlas

„V roce 1952 jsem tam začala chodit do druhé třídy," vypráví Klepalová. Podobně jako její vzpomínky zaznamenal tým karlovarské pobočky Paměti národa už vyprávění mnoha dalších lidí.

„Natočíme tak 70 až 80 pamětníků ročně. Od roku 2014 a pak soustavně od roku 2022, kdy vznikla naše pobočka, jsou to už stovky místních pamětníků," poznamenává dokumentarista pobočky Paměti národa Lukáš Květoň. S kolegy má na starost oblast Karlovarského a části Ústeckého kraje. Natáčí v Mariánských lázních i v Karlových Varech.

„Výhoda mobilního studia je v tom, že ho můžeme postavit v kterékoli vhodné místnosti, takže se snažíme vždycky to studio přiblížit co nejblíž pamětníkům, aby to pro ně bylo co nejpohodlnější," podotýká Květoň. Díky týmu Karlovarské pobočky pak můžou zájemci najít osudy lidí pohodlně na stránkách Paměti národa.