„Chlastat extraligu.“ Jen expresivní slovní vyjádření, nebo ještě drsnější realita? Mladistvých alkoholiků přibývá
Častější otravy, snadnější závislost i poškození mozku. Konzumace alkoholu přináší dětem a mladistvým ještě větší rizika než dospělé populaci. Česká mládež přitom patří k největším pijanům v Evropě a roste u nás i počet mladistvých alkoholiků.
Konzumace alkoholu patří celosvětově mezi nejvýznamnější příčiny nemocí a výrazně zvyšuje riziko předčasného úmrtí. Podávání alkoholu dětem a mladistvým je u nás nezákonné, ve skutečnosti má ale už v 16 letech velká část české populace s alkoholem bohaté zkušenosti. U této věkové kategorie přitom dochází častěji k otravám alkoholem, vzhledem k menší tělesné hmotnosti, nižší toleranci alkoholu, jeho pomalejšímu odbourávání, ale také k vyšší tendenci riskovat.
Studie slovenských odborníků popsala případy více než 500 dětí, které s otravou alkoholem skončily v nemocnici. Průměrná hladina alkoholu se u nich pohybovala kolem 2 promile, což je považováno za hranici těžké opilosti. Někteří z hospitalizovaných dosáhli více než 4 promile, což znamená riziko smrtelné otravy spojené se zpomaleným dýcháním, poruchami srdečního rytmu, kdy hrozí nebezpečí zástavy dechu a oběhu nebo riziko komatózního stavu.
Česko v alkoholové mládežnické extralize
V Evropě ochutnalo alkohol v průměru 79% šestnáctiletých, ale Česko s 95 % předstihlo všechny ostatní země, kde studie ESPAD proběhla. Také v podílu mládeže, který pila v posledních 30 dnech, patří Česko k evropské špičce. Evropský průměr činí 47 % a českou mládež s 63 % předstihli jen mladí Dánové (74 %) a těsně i mladí Němci (65 %). I v podílu mladistvých, kteří se opili v posledních 30 dnech, překračuje Česko evropský průměr. Skončilo na 8. místě z 34 hodnocených zemí.
Vyšší riziko rychleji vznikající závislosti
Nebezpečí spočívá také v tom, že u dětí a dospívajících výzkumy odhalily vyšší riziko vzniku závislosti na alkoholu. Ta navíc vzniká rychleji a projevuje se dramatičtěji než u dospělých. Kromě toho dospívající, kteří pijí alkohol, ho častěji kombinují s jinými drogami a mají také statisticky významně vyšší riziko úmyslného nebo neúmyslného poranění. Mnohem častěji jsou u dospívajících s alkoholem spojeny jak úrazy (u chlapců častěji než u dívek), tak i případy konfliktů, násilného chování, šikany a dokonce sebevražd.
Chronické poškození jater, které mnohdy končí cirhózou nebo rakovinou, dospívajícím obvykle nehrozí, protože se k němu člověk během života až časem „propije“. Na druhou stranu jsou detailně popsány škody, které alkohol páchá na nervové soustavě dětí a mladistvých. Dochází k poškozování vyvíjecích se sítí mozkových buněk, které se projevují narušením struktury nervových spojů (synapsí) v částech mozku. A také narušení myelinizace nervů, což je vytváření obalů nervových vláken z myelinu, které jsou nezbytné pro správné vedení nervových vzruchů. Pravidelné pití alkoholu může vést ke zmenšení objemu části mozku zvané hippocampus.
Bezpečná dávka alkoholu neexistuje pro děti ani dospělé
Vědecké studie neprokázaly, že by existovala dávka alkoholu, která by z hlediska zdraví byla bezpečná nebo dokonce zdraví prospěšná. Už spotřeba odpovídající zhruba deci vína nebo 0,25 litru piva denně je spojena s předčasnou smrtí asi 100 tisíc lidí ročně. Každá další dávka pak zdravotní riziko spojené s alkoholem podstatně zvyšuje.
Změny nervového systému se prakticky mohou projevit nižšími sociálními dovednostmi, nižší schopností adaptace, impulsivním chováním s poruchami sebekontroly a horšími školními výsledky. Dílčí studie prokázaly horší verbální učení, problémy s pozorností a pamětí nebo prostorovou orientací. Pokusy na zvířatech ukázaly vyšší výskyt úzkostného chování, což by mohlo souviset s rizikem sebevražd.
Čtěte také
Česká mládež patří mezi vrstevníky k alkoholovým šampiónům
Pití alkoholu a užívání dalších drog u mladých lidí vždy jednou za několik let zkoumá mezinárodní studie ESPAD. Podle posledního výzkumu, který proběhl v roce 2019 mezi šestnáctiletými, je v Česku alkohol drogou, se kterou mají nejvíce zkušeností. Alespoň jednou v životě pilo alkohol více než 95% českých studentů. Přes 62% šestnáctiletých pilo alkohol během posledního měsíce a 42% se dokonce považuje za pravidelné konzumenty. Přitom míra konzumace alkoholu byla srovnatelná u českých chlapců a dívek.
Opakované časté pití 5 a více sklenic alkoholu přiznávalo více než 38% šestnáctiletých! Skoro 12% studentů vypilo 5 a více sklenic alkoholu třikrát za poslední měsíc, případně častěji.
Co se týče zkušeností s konzumací alkoholu, patří česká mládež v evropském srovnání bohužel mezi špičku.
Počet dětských alkoholiků stoupá
Podle statistik zdravotních pojišťoven za rok 2019 se v Česku během tohoto roku léčilo více než 2 tisíce mladistvých alkoholiků. Navíc v posledních letech se počet takto léčených alkoholiků zvýšil zhruba o pětinu.
Přestože je u nás podávání alkoholu mladistvým trestným činem, zcela běžně ho svým dětem poskytují nebo nabízejí rodiče a další rodinní příslušníci. Sami závislí uvádějí, že pro ně nebyl problém si alkohol koupit v prodejnách potravin. Ochotně jim ale alkohol nalili také v restauracích, barech nebo na tanečních zábavách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
