Česku chybí v EU vize. Dopadá to i na pracovní trh, varuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Rafaj
Česká republika měla po revoluci vizi přechodu na tržní hospodářství a vstupu do Evropské unie a NATO. „Dneska takovouto vizi, která by nás měla posunout dál a sjednotí se na ní většina lidí, nemáme,“ upozorňuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Tato chybějící idea kam dál má pak negativní dopady i na ekonomiku. Jak se to konkrétně projevuje na trhu práce nebo na unií ražené dekarbonizaci hospodářství?
„Asi jsme se příliš zacyklili v jiných domácích politických tématech, která nám stačila. Což je škoda,“ hledá Jan Rafaj důvody, proč Česko po vstupu do EU ztratilo vizi, kam dál směřovat.
„Myslím si, že je to jeden z důsledků opoziční smlouvy. Od té doby je tady neschopnost subjektů, které jsou ve vládní koalici a v opozici, se na něčem shodnout. Vytvořili jsme ve společnosti pocit, že je to špatně,“ dodává šéf svazu.
Dobrým příkladem celospolečenské shody na vizi pro svou zemi je podle něj v unii Estonsko, které se zaměřilo na digitalizaci. „Ta země za tím jde jako celek a snáz se tak aktivují všichni zapojení – politici, různého organizace a veřejný sektor,“ poznamenává.
Chybí statisíce lidí
Největším problémem současné české ekonomiky z pohledu byznysu je nedostatek lidí na pracovním trhu. Aktuálně na něm chybí asi 200 tisíc pracovníků. „Dneska ten problém už přerostl do té míry, že ani 100 tisíc Ukrajinců nám nijak nepomohlo,“ konstatuje Jan Rafaj.
Uprchlíci z Ukrajiny sice podle něj velmi pomohli sektoru služeb zejména v Praze, ale celkově počet neobsazených míst v Česku nesnížili. Projevilo se na něm totiž také velké množství odchodů do předčasných důchodů a nepříznivý demografický vývoj Česka.
Čtěte také
Jedním z řešení je podle prezidenta svazu větší otevření se pracovní migraci kvalifikovaných sil ze zahraničí.
„Před dvěma lety jsme vládě připravili srovnání legislativních procesů pro migraci a zaměstnávání zahraničních pracovníků. Ukazuje, jak moc jsme sešněrovaní v České republice a že jsme země, kde to jde skoro nejhůř z celé Evropy,“ podotýká host Bruselských chlebíčků.
V nejnovějším díle podcastu se také dozvíte, jak se Česko vyrovnává s dekarbonizací a přechodem na „zelenou ekonomiku“ a zda kvůli ní nehrozí evropskému hospodářství ztráta konkurenceschopnosti ve srovnání se Spojenými státy, Čínou a dalšími velmocemi. Nebo nakolik jsou správná protekcionistická opatření, ke kterým teď sahá i Evropská unie.
Související
-
Zkrácené úvazky, dovolená pro „dohodáře“ i proplacení nákladů na homeoffice. Jak se změní práce?
Přesčasy, práce na dohodu, homeoffice. Všechny tyto aspekty ovlivní nový zákoník. Jaké novinky na trhu práce přinese? Poslouchejte seriál od pondělí do soboty v čase 8:50.
-
Nezaměstnanost zůstala v září 3,6 procenta. Lidí bez práce i volných míst přibylo
Počet uchazečů o práci se zvýšil zhruba o 2200, ke konci září jich bylo 263 tisíc. Nabízených volných pracovních míst přibylo asi o 800 na přibližně 282 tisíc. Údaje zveřejnil Úřad práce.
-
Jurečka: Naši ekonomiku limituje nedostatek pracovní síly. Proto bychom tu měli udržet Ukrajince
Pomalejší růst důchodů je podle ministra práce a sociálních věcí jeden z nástrojů, který nám dává šanci, abychom měli na důstojné důchody dětí a vnoučat současných důchodců.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
