Česko-německá pouť ve Skokách ukazuje, že k sobě umíme najít cestu, říká Richard Šulko

21. květen 2026

Kdo chce zažít něco opravdu bizarního, může zajet na Karlovarsko a zajít si do lesa u Polomu na Žluticku. A tam se před ním vynoří kostel. Jen ten kostel a vedle bývalá hospoda. To a nedaleký hřbitov je všechno, co zůstalo z obce Skoky.

A do toho kostela přijíždějí pravidelně stovky lidí, aby se tam pomodlily. Přitom ještě před necelými sto lety to samé - jít se pomodlit do kostela Navštívení Panny Marie, ničím bizarním nebylo. Od 18. století tam ročně necestovaly za modlitbami stovky, ale v době největší slávy desítky tisíc lidí ročně.

A stejně tak bizarně může na někoho působit, že se na poutních mších ve Skokách potkávají pravidelně i v posledních desítkách let bývalí německy mluvící rodáci a jejich děti, někdy i s potomky těch, které nevyhnali. A tak jako dřív přicházejí i místní z okolí.

Rodáci z Německa se tam vždy začátkem května schází s Čechy, často také s potomky neodsunutých Němců. Potkávají se tam v přátelské atmosféře už přes 40 let, bez exhibicí politiků i bez většího zájmu širší veřejnosti. 

„Je pro nás důležité poděkovat Panně Marii a společně se pomodlit. Obzvlášť v dnešní době, když vidíte, co se děje na politické scéně, když sledujete, co se děje okolo setkání sudetských Němců v Brně," poznamenal organizátor prvomájové poutě do Skoků Richard Šulko v dalším díle seriálu Českého rozhlasu Karlovy Vary Sudetské stopy. V jeho úvodu zazní hlasy Dany Hodinové a Martiny Cirkla z karlovarského Divadelního studia D3, které se na projektu podílí.

autoři: Josef Šorfa , ern
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat