Časosběrnost
Zamyšlení o čase nabízí ve svém fejetonu Jiří Tomáš Blažek. A pokud vás zaujalo slovo časosběrnost, autor rád vysvětlí...
Zvláštní slovo, časosběrnost. Jako by čas byl surovinou, může se z toho spojení usoudit, dokonce zálohovaný, nebo vratný, jako láhve. A hned vedle sběru napadá nás tříděný odpad. A železná neděle a jarní úklid a obecně gruntování všeliké. Prý lze čas sbírat. Ne jako maliny, nebo nakládačky. Čas nejde nakládat a otevřít si v případě potřeby sklenici volného času bychom sice rádi, ale je to přání jaksi metafyzické, nereálné. Sbírat čas je možné jenom tak, že jeho malé kousky ze dne nebo zjara dáme do lisu. Může tak vzniknout román, film, báseň. Ale i výzkumy takto vznikají a vzpomínky jsou také briketou zážitků. Časosběrný efekt tedy není ničím jiným, než koncentrátem. Briketou, kostkou, podobnou polévkové, bleskovou rešerší prožitků. Den je vteřina, týden minuta, rok čtvrthodinkou. Život? Za chvíli ho spláchneme nevšímavě rychlou řečí, pokud jde o život cizí.
Zjara, jsem před chvilkou řekl. Časosběrná metoda filmařská se právě zjara nejefektivněji vytváří. Na rostlinkách hrachu, například. Nebo u květin, jak se rozvíjejí, slunečnicově se otáčí za sluncem a zase zavírají květy. Jak jsem řekl, ze dne je pár sekund. Je to krásné, jsme blíž vysvětlení těch zázraků, ale. je to drahé. Tuze drahé. Tisíce metrů filmu se musejí velkou rychlostí natočit, aby pohyb rostlinky byl při promítání plynulý. Koncentráty času, za které platíme, jak jinak, časem. Neplatí všichni, zdálo by se, že platí pouze sběrači času, ale není to pravda; platí i konzumenti té zavařeniny. Protože, aby se mohli na něco tak drahého dívat, musejí si v jiném čase na dívání vydělat. Není to levné, zkracovat čas. Vidíte, obecně vládne přesvědčení, že drahé je pouze prodlužování času, ale není to pravda, vyjde to nastejno. Čas je relativní. A zakřivený, dokonce, dle rozcuchaného Alberta, takže si nestěžujme.
Velikonoční nádivka je typickým produktem časosběrné metody a v tomhle ranku patří k těm levnějším koncentrátům. Co a jak dát do nádivky, jak dlouho ji držet v troubě a při jaké teplotě, to víme, to bylo i v tomto rádiu popsáno stokrát. S kým ji jíst. To je nejdůležitější. Protože teprve tehdy, když cokoli časem stmeleného a prolnutého vůní časosběrnosti vztahů necháme vzlínat pomalostí vzájemných svátečních pohledů, nahmatáme všemi smysly lidskou úplnost. Nevěříte? A měli jste nádivku? Něco jste museli vynechat. Možná víc času to chtělo, možná ale jen lépe využít ho a všímat si všech okének vlastních filmů. Tak nějak víc časosběrně žít a spolužít a sbírat čas.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.