Bývalé popraviště v Nepomuku dnes láká k příjemným procházkám. Na Šibeniční vrch vede křížová cesta
V minulosti bylo toto místo na jižním Plzeňsku symbolem hrůzy, bolesti a utrpení. Dnes je oblíbeným cílem procházek místních i turistů. A vede k němu krásná křížová cesta. Řeč je o Lipovém vrchu v Nepomuku, kterému se dříve říkalo Šibeniční vrch nebo Šibenice.
Lipový vrch se nachází jen kousek za nepomuckým hřbitovem. V současnosti příjemné zalesněné místo má velice ponurou historii. V minulosti na něm totiž docházelo k popravám osob odsouzených k smrti.
Poslední poprava se tam konala 10. září 1688. „Byla tady šibenice doplněná o kolo na lámání kostí. S popravami se ale tehdy docela šetřilo, protože zatěžovaly městský rozpočet. Nepomuk nikdy neměl vlastního kata, muselo se pro něj jezdit do Klatov. Takže mu platili cestovné, platilo se i mušketýrům, kteří byli přítomni popravě, platilo se za koně, za káru a třeba i za lopatu a motyku. Takže to bylo docela nákladné,“ popisuje nepomucký kronikář Karel Baroch.
Toto místo se vždy nejmenovalo tak, jako dnes. „Aby se zapomnělo na to, že tady byla šibenice, přejmenovali ten kopec po skončení hrdelního práva v Nepomuku na Lipový vrch, nebo také Lipák. A dokonce se dávaly pokuty za to, když někdo používal staré označení Šibenice. Peníze z pokut šly pak ve prospěch chudých,“ vysvětluje změnu názvu Karel Baroch.
Dům U Lípy, který stojí na nedalekém Přesanickém náměstí, sloužil v minulosti kromě jiného jako rychta a šatlava, odkud měli být odsouzenci voděni na popravu. Lipový vrch je dnes zalesněný, dříve se však jednalo o holý kopec. „Nepomucký Okrašlovací spolek tady vysázel stromy a to místo, původně hrůzné a plné bolesti, se časem stalo vyhledávaným cílem pro rodinné výlety nepomuckých občanů,“ uzavírá kronikář.
Související
-
Nová křížová cesta na Lipový vrch vznikla v Nepomuku
Ještě donedávna chyběl v Nepomuku jeden ze zbožných symbolů – venkovní křížová cesta. 14 zastavení nechala vybudovat hlavní donátorka Hana Jenčíková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
