Býčí skála byla útočištěm už ve starší době kamenné. Bylo tam však objeveno i pohřebiště s desítkami lidských koster
Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu poskytovala lidem útočiště už ve starší době kamenné. S archeologickými objevy v jejím nitru je spojen lékař a archeolog Jindřich Wankel.
Pod jeho garancí našli v jeskyni Gustav a Arnošt Felklovi v roce 1869 unikátní sošku bronzového býčka. O tři roky později zde Wankel objevil pohřebiště s desítkami lidských koster.
Většina patřila mladým ženám a dětem, jejichž těla byla po smrti či těsně před ní zmrzačena. Některým chyběly hlavy, jiným údy. Pohřbených mužů zde odpočívalo jen několik a očividně se s nimi zacházelo mnohem lépe – jejich kostry žádné stopy násilí nenesly.
Archeologové a historici se dlouho nemohli shodnout, jak nález vysvětlit. Šlo snad o pohřeb významného náčelníka kmene, se kterým se musela povinně odebrat na věčnost i celá jeho družina? Nebo zde ležela těla přepadených obchodníků s rodinami, jež zmasakrovali neznámí lupiči?
Podle nejnovějších výzkumů Býčí jeskyně dlouhé roky sloužila jako pohřebiště elit i jako obětní místo, kde se konaly rituální vraždy mladých žen, dětí a zvířat. Svůj název si Býčí skála nese už z dávných bájí a pověstí. Nalezení sošky malého býka pradávné pojmenování jen potvrdilo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
