Bříza je velmi významným a v krajině důležitým stromem
Bříza je úplně běžným stromem, který roste v celé republice. Ovšem, jste si jisti, že ji znáte dobře? Například na Šumavě rostou čtyři druhy bříz a každý druh je jiný – včetně té nejzvláštnější břízy zakrslé, neboli trpasličí.
Bříza je natolik běžný strom, že ji většina z nás asi úplně nevnímá. Mnozí možná budou vědět, že březová kůra hoří i mokrá, nebo, že má bříza široké uplatnění v lékařství a léčitelství. Ovšem bříza je jedinečnou dřevinou.
„Je to pionýrská dřevina, která se dokáže obnovit téměř všude. Z našich dřevin má největší ekologickou plasticitu, to znamená, že se dokáže uchytit a růst na všech možných stanovištích – na mokrých, suchých, na skalách nebo na lepších půdách a hlavně se rychle rozmnožuje a poměrně rychle roste. Produkuje spoustu semene, které se roznáší vzduchem a velice dobře se zachycuje na nějakých minerálních půdách nebo na místech, kde ostatní dřeviny špatně klíčí, tak jí to jde dobře," vyjmenovává jedinečné schopnosti bříz náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jan Kozel.
Přitom bříza byla ještě v nedávné minulosti z lesnického hlediska doslova zatracována a považována za až škodlivý plevel. Jenže v současnosti, kdy je většina lesů v republice zdecimována kůrovcem, se výhody břízy ukazují naplno.
„Kromě toho, že rychle dokáže kolonizovat ty vytěžené plochy, tak zároveň má příznivý opad. To listí, které každoročně opadává, hodně zlepšuje půdu a i ta produkce dřeva není zanedbatelná. My jsme na to, jako lesníci, nebyli zvyklí, ale dnes se ukazuje, že v mnoha případech může být z pohledu produkce hodně významná.“
Bříza přitom dokáže nabídnout útočiště a potravu mnohým ptákům – třeba velmi ohroženým tetřívkům obecným nebo chráněným jeřábkům lesním. Mimo to, se na ní dokážou napást i včely. Tedy bříza je opravdu velmi významným a v krajině důležitým stromem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.