Bolevecká náves přežila invazi paneláků i evropskou dotační byrokracii

29. prosinec 2014

Nadšený cyklista, webeditor ale hlavně propagátor kulturního života Bolevecké návsi v Plzni František Kabát. Na Bolevecké návsi se narodil už v roce 1947 a žije tu celý život. I díky jeho úsilí bude unikátní místo v Plzni - dodnes zachovalá vesnice uprostřed paneláků - Bolevecká náves - součástí projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Náš příběh natáčel Pavel Halla.

Bolevecká náves přežila překotnou socialistickou výstavbu panelových domů. Ty kolem ní vytvořily doslova bizarní kulisu. Bolevecká náves je dnes součástí území Městského obvodu Plzeň 1. V roce 1938 byla vůbec největší obcí Československé republiky. Od roku 1995 je Bolevecká náves vesnickou památkovou zónu.

Bolevecká náves – ostrůvek lidových domků uprostřed betonové džungle plzeňského sídliště. Vstoupíte na náves a nevěříte svým očím. I zvukově je tohle místo impozantní. Díváte se na roubené a další tradiční chaloupky, a k tomu vám zvukovou kulisu dodávají tramvaje, silniční provoz, houkání sanitky. Sám historický ostrůvek si ale dodnes drží svůj vesnický rys. Nehledě na nástrahy velkoměsta žije svým vlastním kulturním i společenským životem.

První zmíňka o Bolevci jako vesnici se pochází už z roku 1382. Ve starých písemnostech je obec uváděna jako „Olewcz“. Název Bolevec je známý od roku 1782. Ves Bolevec byla po roce 1382 majetkem kapituly sv. Apolináře a roku 1460 byla prodána městu Plzni. Plzeň během 15. – 16. století vybudovala kolem Bolevce 11 rybníků. Ty se v současné době rozprostírají kolem zbylé návsi a tvoří historické jádro obce Bolevce. Bolevec se stává ve 20. století s přilehlými osadami největší obcí regionu s vlastní samosprávou a od 1. 7. 1942 je součástí Velké Plzně, dnes 1. plzeňského obvodu.

František Kabát na Bolevecké návsi v Plzni před rodným domem
autor: Pavel Halla
Spustit audio