Blokáda Ptačího potoka na Šumavě zajistila, že dnes tu probíhají ryze přírodní procesy

19. červenec 2021

Před deseti lety se ekologičtí aktivisté přivazovali ke stromům na Šumavě, aby zabránili jejich kácení. Blokáda na lokalitě Ptačí potok, respektive Na Ztraceném, rezonovala mezi lidmi celé léto. Dnes je tato oblast opravdu plně bezzásahová, probíhají zde ryze přírodní procesy.

Blokádu spustil záměr bývalého vedení Správy Národního parku Šumava kácet v této oblasti kůrovcem napadené stromy. Jenže lokalita Ptačí potok a Na Ztraceném od roku 2007 patřila do bezzásahové zóny, kde se nemělo zasahovat, respektive ty zásahy proti kůrovci měly být šetrné. Blokáda byla úspěšná, a tak část dospělého lesa odumřela a uvolnila tak prostor nové, přirozené obnově. Kůrovec ale z této oblasti pochopitelně nezmizel.

Ptačí potok na Šumavě

„Po té, co se tam asanovalo, tak se množství kůrovce snížilo. Jednotlivé stromy se kácely do roku 2014, 2015, my jsme si v roce 2015 řekli, že už do toho nebudeme sahat, byť je to málo napadané, ale necháme to být. Od roku 2015 je tak těchto 250 ha opět bez zásahu. Nějaké jednotlivé kůrovcové stromy nebo skupiny se tam začaly objevovat. Typicky po roce 2018, který byl hodně suchý se tam objevily větší skupiny a ty v roce 2019 a 2020 ustoupily, protože se to zamokřilo. Kůrovec je tam pořád, a nějaké stromy si vybírá, ale jsou tam velké pásy zeleného lesa. Které tomu stále odolávají," říká ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Je tedy otázkou, jak se to v této části Národního parku Šumava bude vyvíjet dál. Možná že ty pásy zeleného, dospělého lesa přežijí další stovku let. Možná, že budou dospělé stromy postupně odumírat nebo je stihne nějaký polom. V každém případě se tím uvolní prostor pro mladé stromky, pro přirozenou obnovu, která už nyní v tomto lese roste. A s největší pravděpodobností tu poroste zase smrkový les.

"Je to taková zóna už poměrně vlhkého smrkového lesa, hodně kyselá půda. Není to typická horská smrčina, je to spíše smrčina podmíněná vlhkem, tím jezerem studeného vzduchu, který tam je. A tím, že se tam nemůže buk odnikud pořádně dostat, tak je to přírodní smrčina, takže tam ty smrky pod těmi starými stromy vždycky rostly," popisuje Pavel Hubený.

I v těchto místech lesníci zasázeli jiné dřeviny ať už je to jeřáb nebo buk, ale ten tu doslova živoří. A tak oblast Ztraceného a Ptačího potoka bude, stejně jako předchozí století, stále převážně smrková. Až půjdete třeba na na Březník, zastavte se tu.

autor: Jan Dvořák | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio