Blanka Borůvková: Mám ráda divadlo, které za lidmi přijde
Blanka Borůvková byla bezmála dvacet let produkční Divadla bratří Formanů, dnes provozuje penzion v Plané u Mariánských Lázní. Založila tam Kulturní a okrašlovací spolek KOS, který pomáhá zachraňovat drobné památky, je členkou akční skupiny Český západ a nedávno stála u zrodu Kinanekina.
Od dětství jsem měla tendenci něco organizovat. Už v pěti letech jsem organizovala a neustále něco pořádala. Je to ve mně.
Začínala v plzeňském divadle Alfa. V roce 1991založila na podnět Petra Formana agenturu „HAFAN STUDIO“ a v roce 1999 založila s Matějem a Petrem Divadlo bratří Formanů. Působila v něm do roku 2010. Mezi nejzajímavější projekty patří Barokní opera, Prodaná nevěsta, La Baraque – Bouda, Nachové plachty. Loď Tajemství či Obludárium.
Spolupracovala také s divadlem Buchty a loutky, jihočeským nezávislým Divadlem Continuo a je spoluzakladatelkou projektu Kratochvílení.
Mám ráda divadlo, které za lidmi přijde a které osloví na ulici zejména ty lidi, kteří by za divadlem nikdy nešli.
V roce 2010 se rozhodla odejít z Prahy do rodné Plané, začala s provozem penzionu a založila Kulturní a okrašlovací spolek KOS. Aktivně se zapojila do projektu Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury. V roce 2017 pomáhala při vzniku nového moderního víceúčelového kulturního prostoru KININEKINO v Plané. Má na starosti jeho chod a dramaturgii.
Proč opustila Formany a vrátila se do rodného města? Není pořádání kulturních akcí na malém městě tak trochu sisyfovská práce? Co už se podařilo, a co se nedaří? Nejen na to, se Blanky Borůvkové ptal Jan Anderle.
