Beskydské sedlo Pustevny ozdobily sochy z písku. Mají upozornit na mizející lesy

1. srpen 2020

Na Pustevnách v Beskydech ve Zlínském kraji vyrostly sochy zvířat z písku. Stalo se tak v rámci dobročinného projektu nazvaného „Pískoles – Za les bez kůrovce“. Z 90 tun písku vytvořili sochaři během devíti dnů sochy zvířat, která kvůli kácení lesů přicházejí o své přirozené prostředí.

Tvoření soch má na Pustevnách dlouholetou tradici. Protože jsou pro turisty Pustevny lákadlem nejen pro své přírodní krásy, ale také díky uměleckým výtvorům Dušana Jurkoviče, rozhodli se autoři projektu Pískoles na tradici umění a tvorby soch navázat.

Písek je v pořadí třetím materiálem, ze kterého se na Pustevnách tvoří sochy. Po tradičním ledu, kdy se každý rok v lednu koná na Pustevnách festival ledových soch, a dřevu při květnovém řezbářském sympóziu, přišel na řadu písek.

Na Pustevny bylo přivezeno devadesát tun speciálního písku z Vítošova. Ten se následně nandal do forem podle vyměřených tvarů a objemu soch. Písek se pak postupně udusával, aby byl co nejhutnější. Na jedné třímetrové soše pracovalo až pět lidí. Tým umělců, kteří sochy tvořili, je stejný jako při výrobě ledových a dřevěných soch.

„Celá akce vznikla v duchu boje proti kůrovci a záchrany beskydských lesů. Dobročinný projekt má za úkol zábavnou formou přiblížit návštěvníkům problematiku kůrovce v českých lesích. Vstupné na výstavu pískových soch je dobrovolné a po skončení projektu bude využito na výsadbu nového lesa v oblasti postižené kůrovcem,“ vysvětluje zástupkyně pořadatelů Dita Korčák Hrtusová.

Pro děti je připraveno pískové hřiště nebo fotokoutek. Nechybí ani naučný chodník nazvaný Po stopách kůrovce. Výstava pískových soch pod širým nebem na Pustevnách v Beskydech bude přístupná veřejnosti až do konce prázdnin.

autor: Gabriela Hykl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.