Básně v podobě fotografií a další práce fotografa Vladimíra Kozlíka představuje chebská Galerie 4

Muž, který vedl katedru fotografie na pražské FAMU, působí v Asociaci profesionálních fotografů ČR a fotografování vyučuje na Střední a Vyšší odborné škole Michael, o sobě tvrdí, že vlastně ani fotografem není. Z krajin a předmětů vytváří fantaskní kompozice.

„Mám radost, že jsem schopný udělat z louže nekonečno, z kapky čaje udělat záhadný prostor kde nevíte, jestli jste ve vesmíru nebo na Zemi. To umí jen fotografie. Vytvářím si své fantazie, své světy,“ poznamenává ke své práci Vladimír Kozlík.

Šířka autorova záběru je v přeneseném slova smyslu i fakticky velice široká. Kozlík se zabývá výtvarnou fotografií, koncipuje tematické okruhy, věnuje se však i fotografií reklamní a architektuře. Znalci jeho práce se shodují, že zásadním vyjadřovacím prvkem je pro něj světlo, které se stává nejen součást díla, ale i dílem samotným.

Vladimír Kozlík se věnuje také takzvané vizuální poezii, takže ho lze s trochou nadsázky považovat za fotografa – básníka. „Některé objekty jsem částečně koloroval a zrežíroval,“ popisuje vizuální poezii. Příkladem je snímek Plamínek, s téměř černobílou loukou, Nad tou letí nazelenalá kostka hořící nažloutlým světlem. „Snažím se, aby si lidé obsah domýšleli. Chtěl jsem udělat něco, co s tou přírodou absolutně kontrastuje. Letí krychlička, která hoří. Co se bude dít? Co mě čeká? Takových kostiček kolem nás létá víc a ani je nevnímáme,“ vybízí k přemýšlení Kozlík.

Jak připomíná ředitel Galerie 4 Zbyněk Illek, Vladimír Kozlík už fotí padesát let. A jak je z jeho prací vidět, vždy sledoval technologie přinášející nové možnosti. „Drží ruku na tepu vývoje technologií. Když se objevil polaroid, tak s ním začal pracovat a zavedl ho do své tvorby. Když se objevil materiál Cibachrome, tak s ním také pracoval a stejně tak pracuje s digitálními fotografiemi,“ upozornil Illek.

Výstavu fotografií Vladimíra Kozlíka můžete v Chebu vidět do 28. března.