Asfaltování náměstí Republiky, alegorické živé obrazy Sokolů a další snímky vystavuje Velká synagoga
Plzeň v období mezi dvěma světovými válkami sleduje současná výstava ve Velké synagoze. Řada snímků se veřejnosti představuje poprvé.
Více než dvě stovky fotografií zhotovených ze skleněných negativů ze sbírky Národopisného muzea Plzeňska vystavuje Velká synagoga v Plzni. Výstava patří do plzeňského programu celoročních oslav stého výročí vzniku samostatného Československa, proto se tematicky zaměřila na život v ulicích města v době první republiky.
„Troufám si říct, že tahle kolekce je neobvyklá. Většinou totiž lidé ve sbírce skleněných negativů hledají regionální motivy nebo snímky z doby Rakouska-Uherska, protože mají takovou pěknou nostalgickou atmosféru,“ vysvětluje spoluautor výstavy, historik Tomáš Bernhardt. První republika dlouho zůstávala na okraji zájmu.
Tak se stalo, že většinu negativů skenovali muzejníci poprvé a právě pro tuto výstavu. Její téma vymyslel plzeňský fotograf Radovan Kodera, který pravidelně připravuje pro letní sezonu do Velké synagogy významné fotografické kolekce. Tomáše Bernhardta zadání nadchlo. „Byl jsem napnutý, co v té sbírce najdeme, tohle téma nebylo tolik prozkoumáno. A byl jsem příjemně překvapen, jak jsou snímky námětově pestré,“ vypráví nadšeně Bernhardt.
Fotograf Radovan Kodera je zase zaujat kvalitou vystavených snímků: „Určitě je tu řada prací, které snesou kritéria výtvarné fotografie. Je to dáno i vlastním médiem. Naprostá většina fotografií byla pořízena na skleněné desky, takže ty formáty jsou velké a tomu odpovídá soustředění při tvorbě.“
Výstavu s názvem „Plzeň a Republika československá“ můžete vidět ve Velké synagoze v Plzni do 31. října
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.