80. narozeniny Josefa Krčka a další červnová a červencová folklorní jubilea

10. červen 2026

Letošní léto přináší kulatá a půlkulatá výročí osobností spojených s českou lidovou kulturou a folklorem. V červnu a červenci si připomínáme jubilea Slávky Bulánové, Josefa Krčka, Jaroslava Markla a Jaroslava Bradáče.

Slávka Bulánová

Narodila se před 95 lety, 5. června 1931, ve Větřní v okrese Český Krumlov. Absolvovala krumlovské gymnázium a od roku 1951 až do své předčasné smrti v roce 1962 pracovala jako hudební referentka pro lidovou píseň v krajském studiu Československého rozhlasu v Českých Budějovicích. Soustavně vyhledávala a zapisovala lidové písně, organizovala práci folklorních souborů a otevírala jim cestu k natáčení v rozhlase. Sama v terénu zachytila staré zvyky, obřady a slavnosti a byla významnou interpretkou jihočeských lidových písní. Řadu snímků natočila především s Jihočeským instrumentálním souborem, který externě působil při českobudějovickém rozhlasovém studiu. Zemřela při autonehodě v nedožitých 31 letech 2. května 1962.

Josef Krček

Josef Krček

Pochází ze Čtyř Dvorů u Českých Budějovic. Narodil se před 80 lety, 9. června 1946. S lidovou hudbou se poprvé setkal v českobudějovickém dětském souboru písní a tanců. V patnácti letech odešel do Plzně, aby se ve Škodovce vyučil slévačem, ale nakonec se stejně jako bratr Jaroslav začal věnovat hudbě. Roku 1969 absolvoval na plzeňské konzervatoři, obor klarinet, vedle toho se věnuje skladbě a pedagogické činnosti. V době plzeňských studií hrál v souborech Úsměv a Škoda Plzeň, kde vytvořil společně s choreografkou Libuší Hynkovou pozoruhodné hudebně-taneční kompozice. Profesionálně působil v Československém státním souboru písní a tanců a v souboru Musica Bohemica. Nástrojovou doménou Josefa Krčka jsou klarinet, tarogáto, zobcové flétny, malý cimbálek a dudy. Pro rozhlasová studia v Plzni a v Praze upravil několik set českých lidových písní a tanců, z nichž mnohé získaly ocenění v mezinárodních soutěžích.

Jaroslav Markl

Jaroslav Markl

Náš přední hudební vědec, folklorista a etnograf Jaroslav Markl se narodil před 95 lety, 14. června 1931, ve Dvoře Králové nad Labeml. Absolvoval hudební vědu a národopis na FF UK. Hluboký zájem o folklor ho přivedl do tehdejšího Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV, kde se jako vědecký pracovník věnoval české lidové písni. Byl autorem řady publikací, v nichž se soustředil na výzkum lidové hudebnosti v Čechách v době tzv. národního obrození (publikace Nejstarší sbírky českých lidových písní 1987, sbírky Jeníka z Bratřic a O. Hostinského). Dalším okruhem, jemuž se dlouhodobě věnoval, byly lidové hudební nástroje a instrumentální hudba (Dudy a dudáci 1962). K popularizaci využil dobových moderních nosičů, jakými byly gramofonové desky, film, rozhlas a televize (LP alba Lidová hudba na Chodsku a Star­ší mechanické zápisy chodské hudby a zpěvu 1961, Authentic Fol­klore From Czechoslovakia 1962). Napsal scénář k oceněnému dokumentárnímu filmu Dudy a dudáci (1970). Od roku 1982 byl členem International Folk Music Council při UNESCO a pracoval v sekci pro lidové hudební nástroje a pro staré prameny evropského hudebního folkloru. Jaroslav Markl zemřel před 41 lety, 28. prosince 1985.

Jaroslav Bradáč

Se západem Čech je spojen poslední jubilant, hudební skladatel a pedagog, sběratel lidových písní Jaroslav Bradáč. Narodil se před 150 lety, 17. července 1876, v Paceřicích na Turnovsku. Absolvoval učitelský ústav v Jičíně a poté již do konce svého života vyučoval na Plzeňsku na obecných školách ve Skvrňanech a Přešticích a na plzeňské reálce. Byl vysoce erudovaným hudebníkem, ve skladbě soukromým žákem Vítězslava Nováka a Zdeňka Fibicha. Výsledky jeho sběratelské práce v oboru hudebního folkloru jsou pozoruhodné. Byl jedním z nejpilnějších spolupracovníků tzv. Pracovního výboru pro českou lidovou píseň, který byl utvořen v rámci sběratelské akce Lidová píseň v Rakousku v letech 1905–1914. Jeho kompletní rukopisná sbírka obsahuje úctyhodných 1 200 písňových záznamů z Plzeňska. Usiloval o tištěné vydání výběru plzeňských písní, což se podařilo ve dvou svazcích po padesáti písních s romantizujícím klavírním doprovodem. Jaroslav Bradáč zemřel v Přešticích 29. května 1938.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.