Demolice kláštera v Chebu stojí, pauzu nařídilo ministerstvo

21. duben 2016

Klášter Milosrdných sester v Chebu chátral třicet let. Když ho ale majitel začal demolovat, rozhodlo se ministerstvo kultury bourání zastavit. Důvod? Zvažuje, jestli areál kláštera neprohlásí za kulturní památku. Jenže stroje v bourání pokračují. Firma odstraňuje části, které hrozí zřícením.

„Tak třeba tento komín, který má více jak 21 metrů, sám o sobě hrozí samovolným pádem. Takže já jsem ze zákona povinen udělat všechna opatření proto, aby nedošlo ke škodě na majetku, zdraví a životu osob,“ říká hlavní stavbyvedoucí celé demolice Jaroslav Král.

Podle zástupce ředitelky Národního památkového ústavu v Lokti Jana Konůpka je vlastník povinen objekt chránit a nedělat nic, co by vedlo ke ztrátě jeho historických hodnot. A to platí od chvíle, kdy byl majiteli objektu doručený dopis s návrhem na prohlášení kláštera za památku.

„Jsme si pochopitelně vědomi toho, že žádná demolice nejde zastavit ze dne na den, protože v důsledku stavebních prací je celá řada konstrukcí nestabilních a hrozí samovolným zřícením. Nicméně vlastník by neměl ze zákona pokračovat v demolici dosud stojících částí,“ tvrdí Konůpek.

Zpráva o zastavení demolice překvapila i chebského starostu

„Považuji to za poněkud nezodpovědný přístup ministerstva kultury, jelikož jim tam více než tři čtvrtě roku leží žádost. Řízení zahájili teprve ve chvíli, kdy vyjely bagry. Z mého pohledu ta stavba dnes ohrožuje životy a bezpečí obyvatel našeho města a moc jiných variant, než dokončit tu demolici, asi ani není,“ domnívá se starosta Petr Navrátil.

Nabízí se tedy otázka, proč začalo ministerstvo kultury jednat až teď. Podle písemného vyjádření mluvčí Simony Cigánkové, řeší ministerstvo záležitost od srpna minulého roku. Úředníci resortu ale mají omezené kompetence a podobným situacím by se předešlo, kdyby už platil nový zákon o ochraně památkového fondu.

Čtěte také

„My určitě ty práce zastavíme a počkáme na vyjádření ministerstva kultury,“ říká Petr Bruno Karabec, zástupce turecké společnosti, která klášter vlastní. Jak ale doplnil, když se práce zastaví, majitel objektu přijde denně o desítky tisíc, které bude chtít zpět. A to nejspíš po ministerstvu kultury.

„Pokud si někdo to finanční břímě vezme na svá vlastní bedra, dá se ten klášter vrátit do původního stavu i po demolici 75 procent. To není technický, ale finanční problém,“ uzavírá stavbyvedoucí Jaroslav Král.

autor: Václava Simeonová
Spustit audio